Projev papeže Jana Pavla II. k účastníkům Římského mezinárodního sympozia o Mistru Janu Husovi

Pri audienci ve vatikánské „Sala del concistoro" v pátek 17. 12. 1999 (Papežská lateránská univerzita 15.-18. 12. 1999)

Vážení predstavitelé vlády, pane kardinále, ctihodní bratri v biskupské službe, vážení vedectí pracovníci, dámy a pánové!
1. Je pro mne velikou radostí, že vás mohu srdecne pozdravit u príležitosti vašeho sympozia o Janu Husovi, které predstavuje další duležitou etapu pro hlubší pochopení života a díla dobre známého ceského kazatele, jednoho z nejslavnejších mezi mnoha vynikajícími mistry, kterí vyšli z pražské univerzity. Hus je pametihodnou postavou z mnoha duvodu. Ale je to zejména jeho morální odvaha, která z nej tvárí v tvár protivenstvím a smrti ucinila postavu zvláštního významu pro ceský národ, který byl v prubehu staletí také težce zkoušen. Jsem vám všem zvlášt vdecný za to, že jste prispeli k práci ekumenické „husovské" komise ustanovené pred nekolika lety panem kardinálem Miloslavem Vlkem s cílem vymezit presneji místo, které Jan Hus zaujímá mezi reformátory církve.

2. Je význacné, že se tohoto sympozia zúcastnili vedci nejen z Ceské republiky, ale i ze sousedních zemí. Neméne príznacná je skutecnost, že i pres napetí, která v minulosti poškozovala vztahy mezi ceskými krestany, se shromáždili odborníci z ruzných vyznání, aby se podelili o své poznatky. Poté, co byla shromáždena nejlepší a nejnovejší akademická reflexe o Janu Husovi a o událostech, na nichž se podílel, bude dalším krokem publikování záveru sympozia, aby tak co nejvíce lidí mohlo lépe poznat nejen mimorádnou postavu cloveka, jíž Jan Hus byl, ale také duležité a komplexní období krestanských a evropských dejin, v nemž žil.
Dnes, v predvecer Velkého jubilea, cítím povinnost vyjádrit hlubokou lítost nad krutou smrtí, na kterou byl Janu Hus vydán a nad následnou ranou, která se tímto zpusobem rozevrela v myslích a srdcích ceských lidí a stala se zdrojem konfliktu a rozdelení. Již behem své první návštevy v Praze jsem vyjádril nadeji, že bude možné vykonat rozhodné kroky na ceste smírení a pravé jednoty v Kristu. Rány uplynulých staletí musí být léceny novým perspektivním pohledem do budoucnosti a nastolením zcela obnovených vztahu. Náš Pán Ježíš Kristus, který je „náš mír" a zboril „zed, která rozdeluje" (Ef 2, 14), at rídí beh dejin vašeho lidu vstríc znovunalezené jednote všech krestanu, kterou si my všichni vroucne prejeme pro tisíciletí, na jehož prahu stojíme.

3. Klícový význam má v této perspektive úsilí, které mohou vedci vynaložit pro to, aby se dosáhlo hlubšího a úplnejšího pochopení historické pravdy. Víra se vubec nemusí obávat úsilí historického bádání, vzhledem k tomu, že v podstate i bádání mírí k pravde, která má svuj zdroj v Bohu. Proto dnes dekuji našemu nebeskému Otci za vaši práci, která se chýlí ke konci, stejným zpusobem jako jsem vás povzbuzoval, když jste s ní zacínali.
Zaznamenávání historie se mnohdy setkává s prekážkami ve forme ideologických, politických ci ekonomických tlaku, v jejichž dusledku je pravda zastírána a samotná historie se ocitá v zajetí mocných. Naší nejlepší obranou proti podobným tlakum a proti zkreslením, která mohou vyvolávat, je opravdové vedecké studium. Je pravdou, že je velmi obtížné dosáhnout absolutne objektivní analýzy dejin, vzhledem k tomu, že presvedcení, hodnoty a osobní zkušenosti nevyhnutelne ovlivnují jejich studium a výklad. To však neznamená, že by nebylo možné dospet k takovému lícení historických událostí, které by bylo skutecne nestranné a jako takové pravdivé a osvobozující. Vaše práce je dukazem toho, že je to možné.

4. Pravda se muže také ukázat nepohodlnou, když po nás žádá, abychom opustili své zakorenené predsudky a stereotypy. To platí pro církve a církevní spolecenství stejne jako pro národy a jednotlivce. Nicméne pravda, jež nás osvobozuje od omylu, je také pravdou, jež nás ciní svobodnými, abychom milovali; a práve krestanská láska byla obzorem toho, co se vaše komise snažila uskutecnit. Vaše práce ukazuje, že osobnost jakou je Mistr Jan Hus, jež byla v minulosti velkým bodem sváru, se nyní muže stát predmetem dialogu, konfrontace a spolecného prohloubení.
V case, kdy se mnozí snaží vytvorit v Evrope nový typ jednoty, mohou historická bádání, jako to vaše, pomoci inspirovat lidi k prekrocení príliš tesných etnických a národnostních hranic, vstríc novým formám ryzí otevrenosti a solidarity. To jiste pomuže Evropanum, aby pochopili, že tento kontinent bude moci s jistotou postoupit k nové a stabilní jednote, jestliže bude schopen navázat novým a tvorivým zpusobem na spolecné krestanské koreny a na specifickou identitu, která z toho vyplývá.

5. Je tudíž zrejmé, že vaše práce je duležitou službou nejen historické postave Jana Husa, ale také - obecneji vzato - krestanum a celé evropské spolecnosti. To proto, že je konec koncu službou pravde o cloveku, pravde, kterou lidská rodina potrebuje znovu nalézt jako první vec na úsvitu tretího tisíciletí krestanské éry.
Pri rozjímání o pravde o cloveku se nemužeme neobrátit k postave zmrtvýchvstalého Krista. Pouze on je dokonalým vtelením pravdy cloveka stvoreného k obrazu Božímu a jeho podobe (srov. Gen 1,26). Vroucne prosím Toho, který je „tentýž vcera i dnes i na veky" (Žd 13,8), aby seslal své svetlo do vašich srdcí. Jako závdavek milosti a pokoje v Nem, vyprošuji pro vás, pro vaše drahé a pro celý ceský národ hojná požehnání Nejvyššího, kterému patrí chvála, sláva, moudrost a díkuvzdání na veky veku. Amen! (srov. Zj 7,12).
avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Janhusomluvypapeze.htm#Projev%20pape%C5%BEe%20Jana%20Pavla%20II.%20k%20%C3%BA%C4%8Dastn%C3%ADk%C5%AFm%20%C5%98%C3%ADmsk%C3%A9ho%20mezin%C3%A1rodn%C3%ADho%20sympozia%20o%20Mistru%20Janu%20Husovi
Zdroj: https://www.katolik.cz/texty/